Půjčku.net Rss

Bankovní (hospodářské) krize ve Spojených státech amerických – USA

Centrální bankovnictví, Různé příspěvky, informace | Dne 01-09-2009

Bankovní (hospodářské) krize ve Spojených státech amerických – USA. Podíváme-li se do historie USA, zjistíme, že jejich ekonomikou otřásly poměrně silné bankovní či řekněme celkové hospodářské krize. Ekonomové i skeptici (realisti) se neshodnou ani jednom společném jmenovateli těchto obrovských finančních problémů či machinací, za kterými jsou většinou vlivní majitelé bank a průmyslových koncernů. Ať je to jak chce, amerikou tyto bankovní problémy otřásly nejvíce mezi lety 1929 – 1933, kdy až do zvolení prezidenta D. Roosvelta zaniklo několik tisíc bank.

Krachy bank a pokles akcií na burze v New Yorku

V letech 1939 – 1933, tedy v období celkové hospodářské krize to byly právě banky, které byly často považovány (a stále jsou) za hlavního viníka. Hospodářská krize byla odstartována „černým pondělím“ 28. října 1929, kdy došlo k náhlému a prudkému poklesu cen akcií na burze v New Yorku (Wall Street). Při následovných šetřeních bylo údajně zjištěno, že řada amerických bank řešila své problémy manipulacemi s cenami cenných papírů a z prostředků vkladatelů (leckdy běžných občanů).

Podle některých názorů jsou bankovní krize, vzhledem k povaze bankovnictví, logickým důsledkem, který se opakuje ve víceméně pravidelných intervalech.

Tyto manipulace měli údajně také za následek vznik pozdějšího oddělení obchodního a investičního bankovnictví v USA (Glas-Steagall Act). Mezi těmito roky zkrachovalo ve Spojených státech amerických okolo 9096 bank, což bylo 38 % z celkového počtu bankovních ústavů před započetím hospodářské krize.

Příčinou byly úvěry nebo růst cen zlata?

Hlavní vinu na sebe měly podle Pecora Commission vzít především samotné banky, i když názory na hlavní příčiny vzniku tak rozsáhlé finanční krize se značně liší. Jako jeden z dalších možných důvodů byl uveden především velmi rychlý nárůst cen zlata, který v podmínkách standardu zlaté devizy vedl k celosvětové deflaci a neodpovídající reakci centrálních bank.

Řada odborníků z řad ekonomů proto viní především měnovou politiku centrálního bankovnictví, tedy Federálního rezervního systému (FED), který v tomto období místo předpokládaného uvolnění naopak zvedl úrokové sazby.